Úvod  ›   › 

Rozhovor s trenérem Martinem Hrazdilem

Důležité je radovat se z každodenních maličkostí. Tuhle větu uslyšíte od fitness trenéra a specialisty na lidské tělo a zdravý životní styl Ing. Martina Hrazdila opravdu často. A já s tím naprosto souhlasím. V dnešní rychlé době opravdu zapomínáme na běžné věci. Je nutné si uvědomit, že více než polovina lidí na celé planetě se nemá tak dobře jako my. Nemají každý den jídlo, nemají třeba ani střechu nad hlavou. Myslete na to.

Martin se pilně věnuje komentování na sociálních sítích. Spoustu zajímavých informací můžete nalézt ve skupině Fitness – Zdravý životní styl (Zdravotně funkční cvičení a zdravá strava), kde Martin pravidelně přispívá a radí fanouškům. Martin je jednoznačně osobnost, která motivuje mnoho lidí k pohybu a zdravému životnímu stylu, proto byl rozhovor s ním nevyhnutelný. Pojďme na to.

Martin říká: Po dlouhodobém neúspěšném léčení jsem si uvědomil, že běžné metody léčení nejsou tím správným řešením a najednou měl před sebou vlastní výzvu. Až v tento okamžik jsem si uvědomil, že se musím naučit poslouchat svoje tělo a hlavně v pravý okamžik zasáhnout…


Sportovat se dá vždy a všude!

1. Ahoj Martine, někde jsem se o tobě dočetl, že jsi původním povoláním ajťák. Většina lidí si představuje ajťáky jako samotáře, kteří celý den sedí v kanceláři a žijí ve svém virtuálním světě. Co tě vedlo k tomu, aby se z tebe stal uznávaný odborník na zdravý životní styl a fitness?

Vystudoval jsem obor zaměřený na počítače a několik let pracovat v oboru IT i ve strojírenství. Tam přišel zlom, kde jsem si uvědomil, že v tomto oboru nechci pracovat celý život. IT svět je oproti fitness odlišný v tom, že celý den sedíte u počítače a to je právě to, co mě ničilo. Jak se říká, tělo je stavěno k pohybu a moje tělo jasně dávalo najevo, že sedavou práci nestrpí. Po práci jsem chodil pravidelně do fitness, ale pořád to pro aktivaci pohybového aparátu bylo málo. Když srovnáme poměr 8 hodin v sedavém zaměstnání a 1-2 hodiny denně pohybové aktivity, tak vidíme, že tělo tak i tak nemůže být v rovnováze.

Kdy a proč jsem se rozhodl ke změně? Od mladického věku jsem miloval sport a jednoho dne v zaměstnání (IT) se rozhodl udělat další krok vpřed. Nejdřív jsem si udělal fitness licenci kvůli sobě, ale pohltilo mě to natolik, že jsem zkusil zabrousit i do sportovního odvětví. Složení lidského těla je tak rozsáhlé, že jeho poznání nemá žádné hranice a to je něco pro mě. Bral jsem to jako výzvu k sebepoznání. Závislost po poznání lidského těla se stále zvyšovala a dosáhlo to takových rozměrů, že jsem skončil v zaměstnání a začal pracovat jako fitness trenér na plný úvazek.

2. Všiml jsem si, že jsi v minulých letech opustil klasické posilování, ale začal si se věnovat funkčnímu cvičení. Můžeš nám vysvětlit, proč si k tomu přistoupil a také nám ve zkratce říct, co to to funkční cvičení vlastně je?

Již od studentských let jsem se věnoval objemovému cvičení, které je hlavně zaměřené na nárůst svalů. Cvičil jsem jen na strojích a snažil se zvedat větší a větší váhy. Dosáhlo to takových rozměrů, že jsem skončil skoro na váze 100 kg. Jenže kromě objemového cvičení jsem se věnoval i dynamickým sportům jako fotbal, florbal, volejbal apod. a kromě toho je moji další zálibou cestování. Ale jak víme tak objem pro takové sporty není úplně optimální.

A proč jsem přešel z klasického posilování na funkční, byl úraz, kdy jsem sklouzl ze schodu a narazil si koleno do takové míry, že jsem nemohl měsíce pořádně chodit. Verdikt od doktora byl pro mě pohromou, protože mi řekl, že se budu muset smířit s ukončením sportovní kariéry. Jenže pro mě je takový verdikt něco jako výzva. Začal jsem na sobě pracovat a cvičit tak, abych dostal koleno do kondice. Podařilo se…

Koleno bylo sice v kondici, ale jednoho dne jsem se rozhodl, že začnu běhat. Objemové tělo však nebylo připraveno na funkční a přirozený pohyb, tak mi dalo další kopačku a tentokrát blokací do celého těla. Verdikt byl takový, že dva měsíce jsem nemohl bolestí spát, chodit, sedět ani stát. Po dlouhodobém neúspěšném léčení jsem si uvědomil, že metody léčení nejsou tím správným řešením a najednou měl před sebou vlastní výzvu. Až v tento okamžik jsem si uvědomil, že se musím naučit poslouchat svoje tělo a hlavně v pravý okamžik zasáhnout.

Funkční cvičení je takové cvičení, které napodobuje přirozené pohyby v běžném životě. Nemyslím v tom moderním, protože tam bychom se učili sedět, ležet, sedět a pak hledali polohy na únik bolestí. Ale myslím přirozené pohyby, pro které je tělo stavěno. Jen bych rád upozornil na to, že funkční cvičení není úplně vhodné pro člověka, který se nehýbal roky, protože jeho tělo disponuje špatnými pohybovými vzorci (poloha kancelářského pracovníka), které musíme postupně aktivovat. Jako tomu je u malých dětí – miminek (pozn. redakce – více o tom si můžete přečíst tady).

3. Kdo jsou tvý nejčastější klienti? Jsou to ženy, které chtějí zhubnout nebo spíše aktivní sportovci, kteří chtějí zlepšovat své výkony?

Nemám vymezené kritéria pro svoje klienty. Mám klienty různých věkových kategorií od 15 do 68 roků s různými požadavky jako např. cvičení proti bolesti zad, hubnutí, funkční cvičení, kompenzační cvičení různých sportů (golf, florbal, fotbal, squash, volejbal apod.) a zaměstnání (manuální, kancelářské i sportovní), rehabilitační a kondiční cvičení, běžecké tréninky.

4. Stává se ti, že klient, který chce zhubnout neuspěje a nakonec svou snahu vzdá? Pokud se ti to někdy stalo, tak kde byl ten největší problém?

Cíle se snažíme u všech splnit. Stává se mi opravdu minimálně, že někdo svoji snahu vzdá nebo nedosáhne svého cíle. Ale když už taková situace nastane, tak to bývá hlavně psychická překážka a tím nemyslím ze cvičení, ale z rodinného prostředí (nefungující manželství), stresu z práce (velké pracovní napětí) nebo jiné životní události (nemoc v rodině). V těchto případech jde o dlouhodobou změnu životního stylu a takové události nelze změnit ze dne na den.

Zda svou snahu někdo vzdá? Pokud je to někdo koho mám pod svými křídly, tak zaručuji, že to nevzdá. I když je tam psychický problém, tak se to snažíme změnit a ve většině případů přehodnotit životní kritéria, které povedou ke splnění cílů.

5. Jsi hodně aktivní na sociálních sítích, kde často komunikuješ se svými fanoušky. Co ti to přináší v pracovním a i v osobním životě?

Možná si řeknete, že je to hloupost, ale nedělám to pro peníze. Příspěvky se snažím čerpat hlavně z osobních zkušeností. Vím, že jsem v životě udělal hodně chyb při sportu a pohybu vůbec. Nevážil jsem si svého zdraví. Neustále jsem se věnoval různým sportům a řekl jsem si, že moje tělo je dostatečně připraveno pro život a nesmrtelné. Neuměl jsem správně relaxovat fyzicky ani duševně a jednoho dne jsem si uvědomil, že jsem ve věku, kdy je naslouchání těla na prvním místě.

Lidem předávám svoje poznatky, znalosti a hlavně jim dávám rady, jak změnit pohled na svoji životosprávu. Doba je uspěchaná, nasloucháme moderní technologii, ale na to nejdůležitější zapomínáme. Vlastně ani nevíme, co nám tělo říká. Když někoho bolí holeň, tak neví, že bolest nemusí být impuls na špatný pohyb, ale na řešení stresové situace neboli psychické nerovnováhy. Tělo nám jednoduše takovou bolestí říká, zastav se a dej mi možnost pracovat přirozeně nikoliv v napětí neboli vnitřní křeči.

Abych odpověděl na otázku, co mi to přináší. Když mám volnou chvíli ve fitness nebo doma, věnuji tento čas lidem na diskuzích, žádající mě o rady. To, že někomu radím, mi přináší radost z toho, že mohu někomu pomoci. Není pro mě nic cennějšího, než získat kladnou zpětnou vazbu od lidí, kterým jsem pomohl zbavit se bolestí nebo splnit jiné cíle v oblasti zdravého životního stylu.

6. Představ si, že bys mohl dát svým fanouškům na internetu jednu jedinou věc (mohlo by to být opravdu cokoli), co by to bylo?

Chtěl bych jim předat svoje schopnosti naslouchání těla. Nikdy jsem v to nevěřil, ale přišly zdravotní komplikace a od těch dob se snažím okamžitě reagovat na jakékoliv podněty, které mi tělo říká.

Jestli by byla další možnost, tak bych si přál, aby se lidé začali více radovat z maličkostí. Aktuální doba směřuje u některých lidí k duševnímu zániku, protože jsou jejich cíle (majetek, vzdělání, zaměstnání apod.) již dosaženy a přitom ty nejmenší, ale zároveň nejdůležitější miniaturní cíle přehlíží např. radovat se z toho, že jste se dobře najedli, protože pro vás je to běžná záležitost, ale pro mnoho lidí na světě nedosažitelná událost.

7. Na co se tě lidé na internetu nejvíce ptají?

Ptají se mě hlavně na zdravotní cvičení a chtějí poradit jak docílit správného držení těla, svalové rovnováhy, péče o tělo z funkčního hlediska. Ve většině případů jsou to dotazy ohledně odstranění bolestí zad, kolen, chodidel apod. Další skupina dotazů je převážně na běh a kompenzaci. V dnešní době se stal běh součástí téměř všech aktivně žijících lidí. Jenže jejich „kancelářský“ pohybový aparát na takovou aktivitu není připravený a z toho vzniká mnoho závažných úrazů. Snažím se svoje fanoušky přesvědčit o tom, že i malý bolestivý impuls znamená začátek vznikajícího zdravotního problému.

8. Moc ti děkuji za rozhovor. Je něco, co bys chtěl vzkázat všem našim čtenářům?

Nevím, zda se mi to někdy podaří, ale rád bych, aby si lidé více pomáhali ve sportu. Denně čtu diskuze o cvičení a různých sportovních odvětvích a trošku se tam vytrácí slušnost a ocenění. Lidská závist spíše kritizuje za jeho aktivity a v tom horším případě i za jeho technické provedení. Kritizovat umí každý, ale podat pomocnou ruku už chce trošku více odvahy. A to je právě to, proč jsme založili s přáteli skupinu SVVAT, což je skupina aktivních, přátelských a vzájemně se podporujících lidí různých sportů.

Pozn. redakce: Trápí vás bolesti nebo chcete začít sportovat nebo hubnout? Obraťte se na Martina, kontakt najdete na jeho stránkách (stránky již nefunkční).

Trápí vás ještě nějaká otázka, na kterou byste se rádi Martina zeptali? Napište jí do komentáře pod článek a Martin vám určitě odpoví :-)


Související články: